CaliVitaClub     

DOPORUČUJEME

TianDe

  • přírodní, léčivé a velmi účinné balzámy na principech činské medicíny
  • získejte zdarma ošetření rukou nebo obličeje
  • transdermální terapie, aromaterapie,
  • konzultace se specialisty

ENKAUSTIKU

CaliVitaClub

GNOMA - vzdělávací společnost

GALAXY

  • vyzkoušejte si přístroje audiovizuální stimulace - psychowalkmeny

NEJBLIŽŠÍ AKCE

Organic Noni Akce 4 za cenu 3
Registrovaní 3 924 Kč
imgemptydo košíku:
SambuRex Pack Akce 4  za cenu 3
Registrovaní 2 362 Kč
imgemptydo košíku:
Organic Acai Pack  Akce 4 za cenu 3
Registrovaní 2 370 Kč
imgemptydo košíku:

AKTUÁLNĚ

Rhodiolin
Registrovaní 743 Kč
imgemptydo košíku:

KONTAKT

CaliVitaClub
Tylovo nábřeží 367/10
500 02 Hradec Králové
tel: +420 495 275 141
info@calivitaclub.cz
Mobil O2: 602 290 876

PRO ZDRAVÍ / Jak na klíšťata

Elegantní řešení, které přinese větší prospěch než bychom čekali Smile

Ideální je zcela zamezit tomu, aby se tento cizopasník na nás přisál. Kromě repelentů klíšťata silně odpuzuje i pravidelné užívání vitamínů skupiny B,  zajímavého produktu společnosti CaliVita, StressManagement B-complex. 

Řadit podle  
Výrobce  

ImmunAid
Vilcacora (kočičí dráp) je liána rostoucí
ImmunAid
Běžná cena 1 145 Kč

Registrovaní 861 Kč



StressManagement B-complex
Ideální je zcela zamezit tomu, aby se tento
StressManagement B-complex
Běžná cena 459 Kč

Registrovaní 345 Kč


Další zajímavé informace o klíšťatech

Klíšťata mají ráda teplo a vlhko. Každoročně nejvíce napadají lidi na jaře a na podzim v době, kdy je teplo a vlhko. Typickým biotopem klíštěte jsou listnaté a smíšené lesy a porosty křovin s bylinným patrem, zejména jejich okraje, dále porosty na okrajích vodních toků. Často se klíšťata vyskytují i v parcích, zahradách a na neudržovaných pastvinách.

Naopak v horkém létě, zvlášť na prosluněných suchých místech, se klíšťata vyskytují zřídkakdy. S nadmořskou výškou je sice klíšťat méně, nicméně na našem území byl jejich výskyt v posledních desetiletích zaznamenán i v horských polohách až na horní hranici lesa.

V České republice žije celá řada druhů klíšťat. Nejrozšířenější je klíště obecné (Ixodes ricinus), které se vyskytuje do nadmořské výšky okolo600 m, nejvíce v listnatých a smíšených lesích, křovinách a vyšší trávě. V mnohem menší míře se u nás vyskytují další druhy jako klíště lužní (Haemaphysalis  concinna), piják lužní (Dermacentor reticulatus) a další. U klíštěte obecného je na první pohled patrný rozdíl mezi samečkem a samičkou. Sameček je velmi malý, asi 2 –2,5 mm, rezavě až černě zbarvený a celé tělo má kryté černým pevným štítkem. Samička je větší, asi 3 –5 mm, žlutočervená. Černý krycí štítek má pouze na jedné třetině těla, kdežto zbytek je kryt pouze pružným kožovitým obalem. Díky němu má samička schopnost zvětšit svůj objem po nasátí až do velikosti hrachu (zhruba10 mm) – to je pak to známé napité klíště, které vyndáváme z kožichu svých psů nebo nacházíme odpadlé někde na podlaze.

Své hostitele vyhledává klíště pomocí zvláštních orgánů (tzv. Hallerův orgán) na předním páru končetin. Tento orgán je citlivý na teplo a bezpečně za ním klíště vede. Klíště, které najde svého hostitele, vyhledává na jeho těle místa s tenkou kůží, na která si hostitel jen obtížně může dosáhnout. Tam se zachytí pomocí svého ústního ústrojí, skládajícího se ze savého chobotku, páru ostrých kusadel a páru makadel. Na svém místě zůstává někdy i několik dní a saje krev svého hostitele. Protože klíště do ranky vypouští své sliny, aby se krev nesrážela a mohlo ji přijímat po delší dobu, cítí hostitel mírné pálení nebo svědění a podle stupně jeho vlastní citlivosti pak má různé místní kožní obtíže. Dobře víme, že někteří psi mohou mít na místě přisátí i velké hnisavé boláky a následné strupy a vypadanou srst, kdežto u jiných ani nezjistíme, kde vlastně klíště měli. Po nasátí klíště odpadne a někde na zemi v klidu tráví svou kořist. V hladovění jsou klíšťata mistři. Pokud není na dosah vhodný hostitel, dokáží vydržet na živu bez potravy i několik měsíců.

Životní cyklus klíšťat je obdivuhodný. K oplodnění samičky dojde v okamžiku, kdy je přisátá na svém hostiteli. Možná se vam někdy stalo, že jste psu vyndali klíště a na něm se přidržovalo jiné menší. To byl sameček při pohlavním aktu. Po oplodnění samičky sameček hyne, kdežto samička, která se dostatečně napila krve, aby měla zásobu bílkovin pro vývoj vajíček, odpadne od hostitele a na chráněném místě na zemi naklade až tři tisíce vajíček. Z vajíček se líhnou mikroskopické průsvitné larvy, které si hledají malé hlodavce, aby u nich našly svou první potravu. Jakmile se napijí, odpadnou a v zemi se mění na další vývojové stadium – nymfu. Nymfa vyhledává již větší hostitele – zajíce, kočky, lasičky. Velkým nebezpečím jsou nymfy klíšťat pro domácí ptáky, resp. jejich mláďata. Tělo kuřat, housat nebo káčat ještě nepokryje pevné peří a silná vrstva tuku, ale na velmi jemné kůži je jen nadýchané prachové peří, které pro nymfy neznamená žádnou překážku. Pokud nymfy napadnou malé ptáky ve velkém množství, působí velké alergické reakce, otoky hlavy, očí, zobáků a často vedou až k úhynu bezbranných hostitelů. Napitá nymfa opouští svého hostitele, aby se po několika týdnech přeměny změnila na pohlavně zralého dospělce, který již napadá velké hostitele včetně člověka. Za optimálních podmínek (teplota okolo25 stupňů Celsiaa vzdušná vlhkost alespoň 85%) trvá vývoj klíštěte asi šest měsíců. Ve špatných až několik let (udává se doba až sedmi let!). Z toho je patrné, že oblast, kde se klíšťata jednou vyskytla, je zamořena po velmi dlouhou dobu.

Podmínkou toho, aby mohl vývoj klíštěte proběhnout, je přítomnost tří různých hostitelů. V tom je právě slabina tohoto nepříjemného parazita a šance, jak se ho zbavit nebo alespoň jeho výskyt omezit. Pokud mu v daném prostředí odstraníme mezihostitele (středně velké živočichy), znemožníme mu metamorfozu (proměnu) a zastavíme jeho vývoj. Musíme ale počítat s jeho schopností hladovění, kterou mají jeho všechna vývojová stadia a proto je nutno bránit přístupu mezihostitelů velice dlouho!

Při procházkách v travnatých, křovinatých či lesních porostech je třeba vždy počítat s možností přisátí klíštěte. Nejvíce rizikové jsou listnaté a smíšené lesy, zejména pak prosluněné lesní cesty a mýtiny s vyšší trávou. Počítat s klíšťaty je však třeba i v městských parcích a na zahradách. Klíšťata mohou na člověka přenést bakteriální původce Lymeské boreliózy či ehrlichiózy nebo viry způsobující klíšťový zánět mozku.

Klíšťata jsou členovci, kteří ke svému životu potřebují dostatečnou vlhkost a relativní teplo. Jsou proto aktivní od jara do podzimu, nejvíce pak obvykle od dubna do června. Studená zima, stejně jako teplé, ale suché léto jim nesvědčí. Nacházejí se prakticky všude. Jejich výskyt se snižuje s nadmořskou výškou, ale byla zaznamenána i v Krkonoších a na Šumavě v nadmořských výškách kolem 1000 m. n. m. Listnaté a smíšené lesy, neposečené louky na jejich okrajích, říční nivy jsou typickými ohniskovými biotopy klíšťat.
U klíšťat rozeznáváme 4 vývojová stadia: vajíčka, larvy, nymfy a dospělé jedince (imaga). Larvy, nymfy i dospělý jedinci mohou sát krev na člověku, a pokud jsou infikována, mohou přenést infekci na člověka.

Klíšťata nepadají ze stromů, nýbrž čekají na svou kořist přichyceny ve trávě ve výšce od 20 cm až do asi 1,5 m. Vývojová stadia mají na \"hlavičce\" bodavý orgán - hypostoma, kterým jsou pevně přichyceny v kůži. Klíště do rány vylučuje sliny obsahující protisrážlivé látky i látky působící místní znecitlivění. Sliny mohou obsahovat původce nákazy, proto délka přisátí klíštěte úměrně zvyšuje pravděpodobnost přenosu nákazy. Na svém hostiteli klíště vyhledává k přisátí teplá místa s měkkou kůží, nejčastěji krk, břicho, ale i nohy, ruce a hlavu.

Počet infikovaných klíšťat se udává mezi 1 - 20 %. Neplatí tedy v žádném případě, že přisátí klíštěte znamená vždy ohrožení Lymeskou boreliózou nebo virovou klíšťovou meningoencefalitidou - zánětem mozkových blan. Borelie se nacházejí obvykle v méně než 10 % klíšťat a virus KME pak u méně než 1 % všech klíšťat. V určitých oblastech - v tzv. přírodních ohniscích nákazy může však promořenost klíšťat výrazně stoupnout. Známá přírodní ohniska klíšťového zánětu mozku jsou např. v povodí Sázavy, Vltavy, Berounky, Dyje, Křivoklátsko, Vranovská a Kníničská přehrada a další. Pracovníci hygienické služby na Krajských hygienických stanicích a Zdravotních ústavech mohou informovat zájemce o aktuálních ohniscích ve svém regionu.

Klíšťová meningoencefalitida - klíšťový zánět mozku
Jde o zánět mozku, případně mozkových blan způsobený virem. Virus přenáší klíšťata při sání na člověku. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři.
Onemocnění začíná po 1 - 2 týdenní inkubační době podobně jako chřipka - malátností, únavou, bolestí kloubů a svalů, horečkou. Po týdnu dochází obvykle k úlevě a za další 1 až 2 týdny nastupují příznaky postižení nervového systému - bolest hlavy doprovázená další horečkou, poruchy hybnosti končetin apod. Specifický lék na nemoc neexistuje. Většina lidí se uzdraví, mohou však přetrvávat i trvalé následky (poruchy hybnosti, psychické poruchy apod.). Komplikace a závažný průběh jsou častější u dospělých než u dětí. Nemoc je vázána na jeden druh klíštěte vyskytující se pouze v Evropě. V jiných částech světa se vyskytují jiné podobné virové nemoci, proti kterým očkování nechrání.

Lymeská borelióza
Jde o chronické onemocnění způsobované spirální bakterií Borelia burgdorferi. V Evropě přenáší bakterie zejména klíšťata při sání na člověku. Klíšťata se nakazí sáním na zvířatech, hlavně lesních hlodavcích i větší zvěři.
Onemocnění probíhá v několika stádiích, přičemž nemusí být nutně všechna vyjádřena. První příznaky onemocnění se mohou objevit obvykle po 1 - 2 týdnech od přisátí klíštěte. Bývá to zarudlá velká skvrna na kůži se středem v místě přisátí klíštěte. Toto stadium je natolik typickým příznakem, že je přímo indikací k nasazení antibiotik lékařem. V dalších stádiích postihuje nemoc nervy, svaly, včetně srdečního, a klouby. Příznaky už nejsou tak typické a je obvykle nutná dlouhá a obtížná diagnostika, než jsou vyloučeny ostatní možné příčiny obtíží. Laboratorní vyšetření protilátek, dříve hojně využívané, je bohužel velmi nevypovídající a nemůže samostatně sloužit k určení diagnózy. Nemoc v 1. stádiu je dobře léčitelná antibiotiky, v dalších stádiích už úspěšnost léčby klesá a mohou vznikat i trvalé následky.

Tyto informace nebudete potřebovat, pokud využijete naše rady výše \"Smile\"

Expoziční profylaxe - ochrana před přisátím klíštěte:

Vyhýbat se místům s největším výskytem klíšťat. Nedojde-li k přisátí klíštěte, nemoci se nepřenáší. Na druhou stranu larvy a často i nymfy klíšťat dosahují velkosti jen kolem1 mma jsou téměř průhledné, takže mohou být snadno přehlédnuty.

Pohyb v oblasti s výskytem klíšťat omezit na dobu s jejich nejmenší aktivitou. Relativně bezpečné období je zima a suché léto. Nejrizikovější je jaro a podzim.

Používat mechanickou ochranu před přisátím klíštěte. Před lezoucím hmyzem vás ochrání oděv dobře zakrývající nohy i ruce a pevná obuv. Oděv by měl být světlý jednak proto, aby chránil jeho nositele před přehřátím, ale i proto, aby na něm byl zachycený hmyz dobře patrný mohl být odstraněn. Oděv je možné dále impregnovat repelentem po odzkoušení snášenlivosti materiálu.

Správně a účinně používat repelenty. Repelenty odpuzují hmyz. Pro krátký pobyt (2 - 4 hodiny) je lze aplikovat přímo na kůži. Při delším pobytu je lepší jimi impregnovat oděv (pozor na snášenlivost materiálu). Repelenty na bázi rostlinných výtažků mívají nestejnou účinnost, nicméně jsou většinou velmi dobře snášeny.

Použít insekticidy (látky ničící hmyz). V případě klíšťat je možné jimi impregnovat oděv, nebo např. stan. Pozor na snášenlivost materiálu a možné toxické účinky. V žádném případě neaplikujte insekticidy do volné přírody.

Včas a správně ošetřit místo vpichu. Přisáté klíště by mělo být co nejdříve objeveno a odstraněno. Po návratu z přírody proto celé tělo důkladně prohlédneme. Přisáté klíště se nejprve zakápne dezinfekčním roztokem. Účinné jsou především látky na bázi jódu (Betadine, Jodisol) - pozor na možné alergie! Po uplynutí alespoň 10 - 15 minut lze klíště odstranit viklavými pohyby pinzetou, smotkem vaty, nebo speciálními kleštičkami a nástroji. Nikdy se nedotýkejte klíštěte rukou! Ránu po odstranění klíštěte opět ošetřete dezinfekcí, případně regeneračním hojivým gelem. Podobný postup platí i pro odstraňování klíšťat z domácích zvířat (psů, koček).

Sledovat svůj zdravotní stav i po opuštění oblasti a být schopen upozornit lékaře na možný přenos infekce krev sajícím hmyzem. Je vhodné učinit si záznam (např. o přisátí klíštěte) a svůj zdravotní stav v rozumné míře pozorovat. Objevení se velké zarudlé skvrny v místě přisátí klíštěte po zhojení místa vpichu je důvodem k návštěvě lékaře - může se velmi pravděpodobně jednat o první příznak infekce lymeskou boreliózou.

Zjg0ZDli